Skip to main content


Schůzka Putin-Si především osvětlila pozici ruského vůdce. Totiž Si nedorazil na společnou večeři. Usuzuju, že s RF se v Číně počítá jen jako s levným zdrojem surovin a že při příležitosti schůzky mu možná Si rozmluvil i jaderný útok, protože Putin s ním něco konzultoval (podobně jako tehdy při olympiádě mu nejspíš oznámil záměr invaze).

Je evidentní, že Putin je teď ještě víc v kleštích, musí se za každou cenu udržet u moci, jinak ho zlikvidují jeho vlastní oligarchové, kteří po totálně zpackané invazi přicházejí o majetky. Navíc Čína i Indie teď Rusku něco "doporučují" nebo spíš "nedoporučují" a bez jejich podpory se RF neobejde, takže to musí respektovat, zatímco oni se bez Putina obejdou. Že se to takhle podělá, to určitě netušil.

Nutno uznat, že silnější pes mr*á a v tomto ohledu jsou USA ten pes, i když už ne nejsilnější. Samotná RF nemá proti USA šanci. Dezinfo weby píšou, že USA zahnaly RF do pasti a podle mě na tom není nic dezinformačního.

Tak snad Putin nepoužije jadernou bombu, až začne hrát vabank. Toho jediného se od začátku války obávám, protože to by naprosto změnilo pořádky i jistotu budoucnosti v Evropě.
Unknown parent

Jan Molič
ano, myslím tu schůzku. Z diplomatického hlediska to je zajímavý signál, řekl bych.

Ale jsou to všechno dojmy na základě čtení jedné a druhé propagandy. Jediné čím jsem si jistý je, že válka ukazuje opravdový stav věcí:

RF se dělala silnější než ve skutečnosti je a naopak USA vypadaly slabší než ve skutečnosti jsou (minimálně na EU mají naprosto zásadní vliv). USA jsou samozřejmě v bahně až po uši, dolar je nafouknutý, burza je nafouknutá, atd, jenže Čína na tom zřejmě taky není nejlépe, což je pro mě překvapující, protože jsem ji donedávna považoval za jasného nového hegemona. Nevypadá to,, že by se USA chtěly své pozice jen tak vzdát jako SSSR.

Totéž platí o EU, která je sice v ekonomické pasti, ale nemyslím si, že by kvůli plynu nepřežila, jak se snaží tvrdit východní propaganda. Možná se Putin přepočítal i v tom. Naopak si všímám velké snahy se z té šlamastiky vyhrabat. Bude to samozřejmě zmatečné víc než za covidu, ale je tu obrovský potenciál lidí a firem, které nemají zájem na tom, aby přišli o byznys. Ti se teprve probouzejí. Navíc se ještě neukázalo, jaké všechny nástroje EU může použít proti revoltujícím členům. Neočekávám proto žádný další "brexit", leda odtržení některých periferních států, které využijí levnější nabídky sousedů. (Zato očekávám, že bude zavedena kontrola všeho druhu, posílení kontrol hranic, zavedení povinné vojenské služby, omezení suverenity členů, atd.) Pro EU to může být naopak pozitivní facka.

Co se týká RF, tak si nemyslím, že by s ní Čína počítala jako s rovnocenným partnerem, ale spíš jako se surovinovou základnou. Ostatně tak to je.

Celá ta válka je zřejmě byznys několika lidí okolo Putina, kteří se na začátku značně přepočítali a nyní to buď ustojí nebo ne. Jakou mají vnitřní podporu netuším. Na druhou stranu, pokud tam Putin dosud je, asi podporu má.

(Jen doufám, že se to nebude hrotit, protože pokud žádná strana neudělá ráznější krok, tak tohle postupné obrušování nebude ideální pro nikoho. Na začátku války jsem si myslel, že USA si z celé Evropy budou chtít udělat střelnici, na což to teď nevypadá, jenže pouze díky tomu, že Rusko nemá tu sílu jakou se prsilo. Rozhořet se to ale ještě může, zdaleka není vyhráno. A navíc nikde není definováno, jak má vypadat výhra.)
in reply to Jan Molič

Mně přijde, že se víc nebo míň přepočítali všichni účastníci, což je svým způsobem super.

Zpočátku nikdo netušil, že Ukrajina bude takhle brutálně bránit. To zaskočilo úplně všechny a Rusko, EU i USA byli opařený docela dlouho. Přijde mi ale, že slabý Rusko je celkem v zájmu všech aktérů kromě Ruska 😀

Nemyslím si, že je šance, že by EU a USA přestali s pomocí, takže pokud se z Ruský strany něco brutálně nezmění (což si nemyslím, netuším, kdo by byl vojensky tak silnej, aby mohl udělat na bojišti zásadní změnu), tak Rusko dřív nebo později vykrvácí - vojensky nebo ekonomicky.

Co se jádra týče - v únoru všichni "věděli", že Rusko invazi nepodnikne. Dneska všichni "ví", že jádro nehrozí. V únoru jsem se spletl, nerad bych se spletl i teď, ale použití jádra mi prostě nevychází - nic tím nezíská.
Tato položka byla upravena (1 year ago)
in reply to Schmaker

právě, ono je to vždycky trochu jinak než to vypadá a stane se to jinak než se předpovídá.

To že pomoc USA/EU ochladne je pravděpodobné. U nich volby, u nás krize. Zbraňový šrot už byl "ekologicky zlikvidován" a než se vyrobí nové zbraně a proškolí lidé, chvíli to potrvá, takže postup se zastaví na obou stranách. Dočasné příměří bude porušeno až tehdy, když tím nějaká strana něco podstatného získá.

U toho jádra si ale pořád nejsem jist. Ukázalo se, že to je větší strašák než ve skutečnosti je. Do Černobylu už jezdili turisti, Fukušimu se taky podařilo stabilizovat. Sice za strašné peníze, ale koho to dneska pálí, že. Navíc je to příležitost k rozvoji robotiky. Třeba to co předvedli s dekontaminací ve Fukušimě je úžasné. Z dekontaminace se stává úplně nové odvětví jaderného průmyslu. Takže nějaký malý výstražný výbuch je pravděpodobný, zejména když Putin bude zahnán do kouta. A vůbec, všechny ty zelené mozky se jistě třesou na to, aby zmáčkly tlačítko.
Unknown parent

Schmaker
V 2Q2022 pokud vim ještě probíhaly dodávky plynu a těžko říct, jestli už v tom byl započtenej sankční balíček s ropou, takže technicky vzato by to teď mělo být rychlejší. Já ale předpokládám, že vnitřní destabilizace bude rychlejší, protože v Rusku z týhle situace už půl roku neprofituje vůbec nikdo.

A když už i na RTV zní hlasy "buď mobilizace, nebo se na to pojďme vysrat", tak se tam imho děje/začne dít něco většího

Mý názory jsou samozřejmě zkreslený biasem k obráncům
Unknown parent

Jan Molič
z krátkodobého hlediska to bude deindustrializace, z dlouhodobého hlediska nutnost. Jednak Evropa nekontroluje svoje surovinové zdroje, jednak se musí probrat z letargie, kdy kvůli dlouhodobému blahobytu zapomněla na realitu. Teda doufám, že tahle krize bude tahle pozitivní facka, která nebude až příliš bolet.

Mimochodem, všiml jsem si, že někdy tíhnu ke katastrofickým vizím, ale ty se nenaplňují. Je dobré o nich uvažovat a nestrkat hlavu do písku, přesto se zdá, že ovlivňujeme mnohem víc věcí a nejsme jen vláčeni dějinami. A hlavně systém v němž žijeme je dynamický, takže katastroficky věci vypadají jen z hlediska jednoho okamžiku a jen z hlediska jedince, který neobsáhne všechny faktory a spoustu toho zkreslí (jako ty mrazáky prof. Flegra, které se nekonaly; statisticky mu to jistě vyšlo). Snad lze předpovídat tendence, což neustále dělám, a tak se ty moje predikce mění jako když meteourologové předpovídají počasí 🙂 Ono totiž předpovídat dynamický systém na základě minulých dat je spíš jen astrologie.

Krize jsou pozitivní i negativní, záleží jak se to vezme. Německo byla dosud exportní ekonomika silně závislá na automotive, o čemž jsem už před lety tvrdil, že to nemá budoucnost. V Německu jsem chvíli žil a všímal jsem si, že ten jejich úspěch je víc setrvačnost minulých úspěchů než aktuální úspěch. A není to jen o automotive. Taktéž slavný Green deal je závislý na čínské produkci solárů a čipů pro ty naše vysněné smart cities. Čili návrat k lokální ekonomice a produkci něčeho jiného než dosud nebude na škodu, nebo spíš bude nutnost.

Ovšem je taky otázkou, zda celá ta honba za zvyšováním HDP, honba za předehnání konkurentů, maximalizace zisku, tudíž vlastně celá ta industrializace není vlastně špatně, protože jejím výsledkem bude leda totalitní feudalismus (protože ten je efektivnější rozhodně víc než demokracie). Já ten feudalismus ale nechci. A nechci ani socialismus/komunismus v tom smyslu, že zajistí jenom levné žraní pro všechny. Možná je cestou pro Evropu najít něco nového. Evropa už si tu industrializaci v novověku vyzkoušela, vyzkoušela si i ten socialismus a narazila. Objevily se totiž mentální limity, aspoň tak to cítím. Sice jsme se extrémně posunuli co se týká technologie, ale mentálně jsme na tom mnohem hůř a jde to skopce. A Čína? Ta na tom byla dřív co se týká mentálního rozvoje možná líp, ale upadla a zatím jen obšlehla co se dalo, dělá to co jsme dělali my větší, ovšem nevidím v tom žádnou novou kvalitu.

Čili potenciál Evropy vidím právě v jiné cestě, ale tu si musíme nastavit sami. Aspoň o ní začít uvažovat tak jako tehdy Marx a Lenin. Konkurovat Asii v té maximalizaci a efektivitě nemůžeme. Neumíme to, možná je to i genetická predispozice, že nejsme tak poslušní, nikdy z nás nebudou roboti. (A to je vnímám tak, že to je pro nás právě dobře. To je ten náš konkurenční potenciál, který je nutno rozvíjet.)
Unknown parent

Jan Molič
to souvisí s tím, co jsem psal o té "nové evropské vizi", hledání nové konkurenceschopnosti, mentálním posunu...

Snažím se být optimista, ale pořád se nemůžu zbavit realistických obav. Totiž pravděpodobné je, že k tomu mentálnímu posunu u nás dojde, ale až si prožijeme další brutální válku. Teprve pak si lidi (zase na chvilku) řeknou: takhle už ne. Snad někdy v budoucnosti dojde k tomu mentálnímu posunu, že z tohohle hrůzného bludného kruhu lidstvo vystoupí a překoná konflikty, jejichž společným jmenovatelem je prostě egoismus. Snad k tomu pomůže AI - teda je to asi jediná nová kvalita, kterou jsme vymysleli, a která už nás začíná v mnohém překonávat. Možná to je právě ono, a možná už se s člověkem ani nepočítá.
in reply to Schmaker

vidím to podobně. Původně jsem se snažil být nestranný, protože ten konflikt podle mě vyvolala kombinace rozpínavosti USA/NATO s paranoiou v Kremlu. Přesto, jakmile zaútočili na záporožskou elektrárnu, tak jsem si říkal, že kdo tohle dělá, tak ten zaslouží na smetiště dějin a je úplně lhostejno, jestli jsou to Rusové nebo Ukrajinci.

A je taky lhostejno, kdo si začal. Snad na začátku stály důvody, pro něž by člověk našel pochopení i na straně Putina, jenže jak se to postupně vyvíjelo, tak toto pochopení u mě výrazně kleslo a klesá. Naopak roste chuť brát to jako výzvu, že se nějak bez toho plynu obejdeme.

Nevěřím v politickou homogenitu Ukrajinců, přesto chápu, že jsou národ stejně jako my, a že byli napadeni a nechutně se to vymklo, takže teď už lze pomalu hovořit i o genocidě - protože to je logický krok Putina, pokud si nechce vyrobit nové čečenské teroristy, kteří budou na Rusko útočit příštích padesát let. (Ačkoli - mít takové nepřátele za "humny" je možná naopak snem každého státníka, protože má pořád důvod zbrojit a živit paranoiu.)

Ovšem lituju Rusy, že byli dovedeni do tohohle stavu. Tohle je fakt zlý sen, to nikdo nechtěl.