Tak jsme dneska vzali s děvčatama #kolo a frčeli na ten #pumptrack
Dojmy? - Neměli by nám všechno stavět tak daleko, tam se jede přes kopec, zpátky jsme jeli podél řeky. Dvě hodiny... - Zatraceně jsem se bál najet i na dětskej ovál. - Lenička se nebála, rozmázla se a od tý doby už jezdit nechtěla. - Eliška se bála, rozjela se a od tý doby najela asi 200 koleček s čertovským úsměvem.
Skóre? - Já se rozmázl 3x - Lenička 2x - Eliška asi 8x a stále jí to bavilo 😀
Dvanáct z deseti - je to prdel, ale bojim se toho 😁
Když jsme prvně poslali Lenču samotnou ven, bylo jí šest. Střežili jsme jí jako oko v hlavě a věčně jsme čuměli z balkona, jestli náhodou nemá bebíčko, žízeň nebo hlad.
Dneska běhá pětiletá venku sama s kámoškou (taky pětiletou) a já ležim v posteli a čumim do notesu. Bez výčitek.
Otázka do pranice: Neměl bych mít svý mladší dítě rád o něco víc? 😁
Poznámka redakce: Doporučuji číst u mě na serveru kvůli inline obrázkům
Z pátka na sobotu jsme já a Eliška testovali hamaku v lese a musim říct, že milý překvapení. Ale vezmeme to postupně:
Moje #hamaka #NightCat je v podstatě kompletní #stan k zavěšení na stromě. Koupil jsem to v sadě s underquiltem za nějakých 2700 Kč za kus. Uznávám - na to, že to byl původně experiment, co měl stát tři stovky, tak se mi rozpočet poněkud vymkl. Na druhou stranu to jde použít jako malej stan pro jednoho, protože má nepromokavou úpravu podlahy. První tester - Lenička - si ji zavěšenou v pokojíčku na posteli celkem pochvalovala 😀
V pátek po návratu z práce jsme připravili batohy, hamaky, spacáky a začali to chystat na #kolo. Tady nastal problém číslo jedna. 2 batohy, 2 spacáky, 2 hamaky a 2 underquilty už jsou poměrně objemný zboží. Držáky na vidlici doposud nedorazily, takže všechno muselo dozadu na nosič anebo na záda.
Kdo se bojí, chčije v síni, takže jsem to prostě všechno naložil a doufal, že se nezabiju. Jeden (dětskej, nejlehčí) batoh šel na záda, zbytek jsem nasypal na nosič tak, aby to dávalo aspoň trochu nějakej tvar a nesletělo. Jak se mi to povedlo posuďte sami z fotek 😀
Cesta do lesa byla úplně přesně podle plánu. Hezká lesní cesta směrem, sluníčko v zádech a kola jely téměř samy. Akorát, že vůbec!
V reálu cesta probíhala tak, že jsme ujeli 2-3 km a dostali jsme se na lesní cestu. Na lesní cestě se kvůli terénu nedalo šlapat, takže jsme tlačili. Při tlačení jsem musel držet vidlici na zemi, protože se kolo snažilo převážit dozadu kvůli přetíženému nosiči, takže byl celkem problém to kolo udržet na zemi, natož ho někam dopravit.
Po chvíli tlačení se navíc cesta změnila v hromadu bodláčí, asi tří milionů krvežíznivých komárů a Eliška už neutlačila kolo. Všechny příkoří jsme ale zvládli a dostali se na místo, kde se dalo tábořit.
Cestu jsme přežili téměř ve zdraví. Sto tisíc kousanců od komárů by možná zachránil repelent, který statečně sledoval televizi z poličky doma v obýváku. Po chvilce ladění už hamaky byly na stromech a byla to první chvíle, kdy jsme hned ocenili vestavěnou moskytiéru.
Po utáboření jsme si dali k večeři pytlíkovanou polévku, nějakej ten rohlík a Eliška vypadala víc, než spokojeně s tím, že se jí výlet líbí - což považuju za úspěch s ohledem na to, jak moc na houby byla cesta tam 😀
K večeru už jsme jen vykecávali z moskytiéry do moskytiéry, protože roj komárů byl fakt brutálně agresivní. Přesto jsme uléhali celkem spokojení a spánek vlastně celkem dopadl.
Underquilty jsme nakonec vůbec neupotřebili, jen Eliška v noci ležela mimo spacák, což se samozřejmě projevovalo nespokojeným řevem z její hamaky. Po identifikaci problému naprosto v pohodě.
V noci nám navíc jako bonus i celkem slušně zapršelo (což byl ode mě tak trochu záměr), ale hamaky (narozdíl od batožiny venku) zůstal suchej. Musím uznat, že jako komplet ta hamaka funguje víc, než dobře a lehký chlad odspodu řešilo pravidelné rotování při spaní.
Protože jsme si hromadu věcí přivezli, tak jsme stejnou hromadu museli taky zabalit a odvézt, což mi přišlo pocitově podstatně náročnější, než rozbalení. Zase na druhou stranu díky tomu byla možnost počkat, až se oteplí, protože Eliška měla jak kalhoty, tak kraťasy, úplně totálně mokrý, takže jí nebylo co obléct.
Ale ani já nebyl úplně nejúspěšnější - můj batoh zavěšenej na kraji hamaky schovanej pod plachtou evidentněn nebyl tak schovanej, jak jsem si myslel a tak byl úplně skrz naskrz mokrej. Moje nešťastně odkopnutá bota dopadla úplně stejně, protože byť měla být pod hamakou - nebyla... 😁
Finální sbalení však bylo podstatně kompaktnější a na nosiči už to aspoň trochu vypadá, že jsem věděl, co dělám.
Zbytek cesty už šel po dobrém - načerpali jsme vodu v místní studánce, zavolali maminu ať přiveze tepláčky na nejbližší asfaltovku a hrdě dojeli z lesa domů jako největší dobrodruzi. Určitě budeme opakovat, 10/10 😀
To jak brutální vzory do těch děcek futrujem je děsivé. 😁
Když si vezmu sousedy od rodičů jejichž víkendy spočívají v tom že vyrazí na polorozpadlou chalupu na druhou stranu městečka a tam se od pátku do konce neděle kůří, klopí lahváče a prokládá se to slivovicou... Ty jejich děcka mají solidní základ do života...
Zrovna v tomhle si myslim, že se vzory přeceňujou, pokud člověk fakt neni vysloveně alkáč, co od rána nevidí na tkaničky od bot.
Za to jsem si nejednou všiml, jak kopírujou moje vzory v chování a tam když jde o něco špatnýho, tak se s tim strašně blbě pracuje proto, že byť o tom víš, blbě se to ovlivňuje.
Zatim jsem si vystačil s vysvětlením "i tatínek dělá hovadiny" a celkem to prochází.
Buď jak buď, stejně se na těch dětech vždycky nějak negativně podepíšeš - otázkou je jen, jak moc to bude 😀
Já: "Co Leni, dělali jste dneska ve škole nějaký hovadiny?" Lenička: "No, tak trochu" Lenička: "Tak trochu hovadiny jsou třeba když na někoho uděláš prank"
Právě koukám s Eliškou na nějaký video o tvoření želatiny, co si sama našla na telce na #YouTube ..
Celý to hodinový video je pitomá reklama na #Fanta, #Skittles, #HubbaBubba a další. Vysvětlit pětiletýmu prckovi, proč nemá koukat na takový video neni úplně lehký.
Rodičové, bdětě a hlídejte, na co vaše děti koukaj, jestli z nich nechcete mít závisláky na cukru nebo nějakou podobnou blbost...
Dear all my friends,
Welcome to Sweet world. In this world, i will bring to you a colorful world with my favourite snack: Jelly,Cake, Candy.
Do not hesitate to contact us with email: pr-manager@lotusmediajsc.
Při mý naivitě jsem si fakt myslel, že letošek pětiletá dojezdí na 16", na kterým se prvně projela 2 měsíce zpět. Nevim, jak se to stalo, ale už jí je ségry 20" zatímco na 16" vypadá, že si vymlátí zuby.
#Kids včera náhodně objevily #Bluey a musím říct, že tohle se fakt povedlo. Postavy napsaný uvěřitelně, scénář OK, milej humor.
Sere-li vás debilní ukňoruanej králík #Bing, uřvanej #Mickey v klubíku (mimochodem, nový grotesky jsou taky super!) anebo nemluvící #OmNom, tohle je příjemná inteligentní volba, ze který vaše #děti nevyroustou v ukňouraný retardy 😀
Dneska jsem skládal postel a už jsem měl skoro hotovo, když jsem zjistil, že mi prostřední výztuha nepasuje na díry, takže jsem byl připravenej na to, že budu převrtávat - jak se občas u nábytku stává.
Když jsem to řekl Leničce (6) chvilku se zamyslela a říká mi: "Tati, ale když to takhle otočíš, tak to určitě fungovat bude"
Měla pravdu - fungovalo.
Přestože já na to jedno pitomý prkno vejral jak pitomec a řešení jsem neviděl, ona na to přišla bez mrknutí oka 😁
Tak díky tomu, že se Eliška naučila jezdit na kole jsme dneska měli celkem možnost pořádně zajet novej bicykl. Zajeli jsme na několik hřišť a udělali nákup. Za mě celkem produktivní odpoledne - máme v nohách 13km + blbnutí na hřištích 😀
Tak díky tomu, že se Eliška naučila jezdit na kole jsme dneska měli celkem možnost pořádně zajet novej bicykl. Zajeli jsme na několik hřišť a udělali nákup. Za mě celkem produktivní odpoledne - máme v nohách 13km + blbnutí na hřištích :)
Shrnutí tohoto víkendu: - Dopřát velký Lence narozky, hadříky a večerní chill? ✅ - Vypadnout s děckama na kolo do sousední vsi, obejít všechny hřiště a přes jinou ves se vrátit zpět? ✅ - Vypadnout sám, netrénovanej buřt, na kole jet 10 km do Decathlonu a tam malý Elišce koupit novej zvonek na kolo, protože se jí cestou domů rozbil? ✅ - Koupit Leničce větší kolo, aby Lenča i Eliška mohly mít o stupeň větší? ✅
S ohledem na to, že můj stav hlavy obvykle umožňuje o víkendu pouze čumět, pít kafe a hrát Rimworld bych řekl, že tenhle víkend byl celkem produktivní 😁
Schmaker
in reply to Schmaker • •Radim
in reply to Schmaker • • •Schmaker
in reply to Radim • •Myslim, že tohle je zatím hranice pro pěti a šestiletý dítě. Ale do konce prázdnin je daleko 😁