Poznámka redakce: Doporučuji číst u mě na serveru kvůli inline obrázkům
Z pátka na sobotu jsme já a Eliška testovali hamaku v lese a musim říct, že milý překvapení. Ale vezmeme to postupně:
Moje #hamaka #NightCat je v podstatě kompletní #stan k zavěšení na stromě. Koupil jsem to v sadě s underquiltem za nějakých 2700 Kč za kus. Uznávám - na to, že to byl původně experiment, co měl stát tři stovky, tak se mi rozpočet poněkud vymkl. Na druhou stranu to jde použít jako malej stan pro jednoho, protože má nepromokavou úpravu podlahy. První tester - Lenička - si ji zavěšenou v pokojíčku na posteli celkem pochvalovala 😀
V pátek po návratu z práce jsme připravili batohy, hamaky, spacáky a začali to chystat na #kolo. Tady nastal problém číslo jedna. 2 batohy, 2 spacáky, 2 hamaky a 2 underquilty už jsou poměrně objemný zboží. Držáky na vidlici doposud nedorazily, takže všechno muselo dozadu na nosič anebo na záda.
Kdo se bojí, chčije v síni, takže jsem to prostě všechno naložil a doufal, že se nezabiju. Jeden (dětskej, nejlehčí) batoh šel na záda, zbytek jsem nasypal na nosič tak, aby to dávalo aspoň trochu nějakej tvar a nesletělo. Jak se mi to povedlo posuďte sami z fotek 😀
Cesta do lesa byla úplně přesně podle plánu. Hezká lesní cesta směrem, sluníčko v zádech a kola jely téměř samy. Akorát, že vůbec!
V reálu cesta probíhala tak, že jsme ujeli 2-3 km a dostali jsme se na lesní cestu. Na lesní cestě se kvůli terénu nedalo šlapat, takže jsme tlačili. Při tlačení jsem musel držet vidlici na zemi, protože se kolo snažilo převážit dozadu kvůli přetíženému nosiči, takže byl celkem problém to kolo udržet na zemi, natož ho někam dopravit.
Po chvíli tlačení se navíc cesta změnila v hromadu bodláčí, asi tří milionů krvežíznivých komárů a Eliška už neutlačila kolo. Všechny příkoří jsme ale zvládli a dostali se na místo, kde se dalo tábořit.
Cestu jsme přežili téměř ve zdraví. Sto tisíc kousanců od komárů by možná zachránil repelent, který statečně sledoval televizi z poličky doma v obýváku. Po chvilce ladění už hamaky byly na stromech a byla to první chvíle, kdy jsme hned ocenili vestavěnou moskytiéru.
Po utáboření jsme si dali k večeři pytlíkovanou polévku, nějakej ten rohlík a Eliška vypadala víc, než spokojeně s tím, že se jí výlet líbí - což považuju za úspěch s ohledem na to, jak moc na houby byla cesta tam 😀
K večeru už jsme jen vykecávali z moskytiéry do moskytiéry, protože roj komárů byl fakt brutálně agresivní. Přesto jsme uléhali celkem spokojení a spánek vlastně celkem dopadl.
Underquilty jsme nakonec vůbec neupotřebili, jen Eliška v noci ležela mimo spacák, což se samozřejmě projevovalo nespokojeným řevem z její hamaky. Po identifikaci problému naprosto v pohodě.
V noci nám navíc jako bonus i celkem slušně zapršelo (což byl ode mě tak trochu záměr), ale hamaky (narozdíl od batožiny venku) zůstal suchej. Musím uznat, že jako komplet ta hamaka funguje víc, než dobře a lehký chlad odspodu řešilo pravidelné rotování při spaní.
Protože jsme si hromadu věcí přivezli, tak jsme stejnou hromadu museli taky zabalit a odvézt, což mi přišlo pocitově podstatně náročnější, než rozbalení. Zase na druhou stranu díky tomu byla možnost počkat, až se oteplí, protože Eliška měla jak kalhoty, tak kraťasy, úplně totálně mokrý, takže jí nebylo co obléct.
Ale ani já nebyl úplně nejúspěšnější - můj batoh zavěšenej na kraji hamaky schovanej pod plachtou evidentněn nebyl tak schovanej, jak jsem si myslel a tak byl úplně skrz naskrz mokrej. Moje nešťastně odkopnutá bota dopadla úplně stejně, protože byť měla být pod hamakou - nebyla... 😁
Finální sbalení však bylo podstatně kompaktnější a na nosiči už to aspoň trochu vypadá, že jsem věděl, co dělám.
Zbytek cesty už šel po dobrém - načerpali jsme vodu v místní studánce, zavolali maminu ať přiveze tepláčky na nejbližší asfaltovku a hrdě dojeli z lesa domů jako největší dobrodruzi. Určitě budeme opakovat, 10/10 😀
Za kvalitu fotek se omlouvám, fotim bramborou...
#kids
Peter Hanecak
in reply to Schmaker • • •Inak, otazka: ak nieco ma (resp. presnejsie: pouziva aktivne iba) motor, patri tocna chodnik ci cyklochodnik?
Bral by som to tak, ze nie.
Zdovodnenie: Snazime sa oddelit cyklistov od chodcov, lebo su cyklisti rychlejsi a tencrychlostny rozdiel predstavuje podststne rizika. Podobne by teda mohlo/malo byt v kontexte kolobezka ci bicykel "na svaly" vs. "na elektriku".
1/2
Peter Hanecak
in reply to Peter Hanecak • • •2/2 Problem: Kam zaradit el. bicykle, ktore bez slapana (slabeho, ale predsa) nejdu? T.j. ze elektromotor iba dopomaha.
Nejasnost: Ak je chodnik pre chodcov, cyklotrasa pre bicykle (kolobezky a pripadne aj korcule, skejty a pod.) tak moze/ma byt "cesta" brana ako fall-back pre vsetko ostatne? Lebo, ak nie je chodnik, chodci mozu ist po ceste, atd. a pod., ale samozrejme auta po chodniku nie.
Schmaker
Unknown parent • •@Petr Skála @Peter Hanecak zareaguju vám oběma trochu obsáhlejším textem a jako řidič+cyklista+odemčenej ekoloběžkář zkusim zodpovědět všechno.
Peter napsal/a:
Na chodník v žádném případě ne, na cyklo či smíšenou stezku ano - od toho je stavíme a snažíme se tak nezdržovat automobilový provoz.
Peter napsal/a:
Nevidím žádný rozdíl mezi pohonem na elektriku či svaly - oboje dokáže nebezpečnou rychlost vyvinout bez ohledu na použitý typ cesty nebo vozidla.
Peter napsal/a:
Považuju všechny vozítka - ať už elektro či mechanický - za bicykl a tím pádem nemám problém s tím, že se objevují na stezkách. Potkávám obojí a často jsou "svaly" nebezpečnější, než elektrika.
Peter napsal/a:
Nevím, jak je to u Vás, ale u nás je to +- takhle:
Takže technicky vzato ano - silnice je fallback - primárně pro auta, ale můžou tam teoreticky všichni.
Petr napsal/a:
Za mě možná nepopulární názor - nehlídat.
Mám koloběžku odemčenou, jede až 50 km/h a můžu jí ručně omezit. Běžně se pohybuju po smíšených stezkách i silnicích a v podstatě to považuju za bezpečnější, než jízdu na (elektro)kole, protože byť můžu jet zatraceně rychle, tak jsem schopnej zastavit na pětikoruně a v případě průseru seskočit a koloběžku zahodit - zkus to s kolem, to nedáš 😀
Ten, kdo vymyslel limit 25 km/h chtěl, aby lidi zůstali v autech, protože díky tomu se tyhle vozítka časově tak moc nevyplatí. Zároveň jako šlapající cyklista jsem běžně schopnej tenhle limit překročit, takže technicky vzato vůbec nedává smysl. To, že dokážu jet evozidlem i 50 km/h navíc znamená, že v případě potřeby můžu do provozu na silnici a nebudu řidiče příliš omezovat, což je poměrně velkej benefit.
Za mě by to spíš mělo dostat legislativní rámec ve smyslu:
1. Na smíšený stezce je pro mě asi stravitelná nějaká rozumná maximálka
2. Na smíšený stezce přednost chodců - tzn. v případě nehody zodpovídá cyklista
3. Důsledně buzerovat všechny cyklisty a e-vozíčkáře za chybějící znamení o směru jízdy - ať si to vyřeší blinkrama, helmou nebo rukama
4. Na cyklostezce umožnit stejnou rychlost, jako na silnici anebo podstatně vyšší limit, než v případě smíšený stezky
5. Na silnici bez limitu - máš koloběžku, co jede kilo? Tak prosim, umři s úsměvem, YOLO 😀
6. Zákaz pohybu cyklistů a vozítek po chodníku je za mě OK, ale stezky musí navazovat. Stává se mi často, že jedu stezku, najednou je to chodník a pak zase stezka. Bez jakýkoliv změny povrchu či čehokoliv...
7. Vůbec bych nepovažoval za špatný povinný denní svícení a to i na stezkách. Když to vidim u sebe, tak lidi na tu blikací helmu reagujou podstatně obratněji